2. listopadu nastal ten dlouho očekávaný okamžik – ve 14 : 30 jsme totiž odjížděli od naší základky do Londýna. Společně s námi cestovali i žáci z Horní Stropnice. Cesta autobusem byla velice dlouhá – ještě že každé čtyři hodiny nás čekala přestávka a krátké protažení na dálničním odpočívadle. Také nás na hranicích neminula kontrola pasů. Když jsme ráno dojeli k Lamanšskému průlivu, nasnídali jsme se a za 45minut jsme vyjížděli na trajekt.
Cesta trajektem byla sice také časově náročná, moře však tentokrát bylo klidné, takže nikomu nebylo ani špatně a my jsme se mohli kochat výhledy, které by cesta Eurotunelem, vedoucím pod průlivem, nenabízela. Protože se v Anglii jezdí na silnicích vlevo, byl to pro nás velký nezvyk, ještě že ne pro našeho pana řidiče. Po příjezdu k hotelu jsme se konečně mohli po dlouhé cestě ubytovat a pak protáhnout ztuhlé svaly procházkou po Londýně. Jako první jsme si mohli prohlédnout veleznámou observatoř v Greenwich s nultým poledníkem, od kterého se počítá zeměpisná délka, prošli jsme se také kolem parlamentu a nakonec jsme shlédli skvosty Národní galerie. Když jsme přijeli zpátky na hotel, navečeřeli jsme se a pak si na pokoji povídali o tom, co jsme v ten pro nás výjimečný den všechno viděli a zažili. Ale protože jsme byli ze všeho velmi unavení, šli jsme brzy spát. 2. den jsme museli být na snídani už v sedm hodin, abychom jsme stihli výukovou hodinu angličtiny, která začínala už v devět a trvala do jedné hodiny. Po výuce jsme se naobědvali a hurá do muzea Madam Tussauds, pak na Leicester square – tedy známé náměstí, v jehož středu se nachází malý park. V tomto kousku zeleně byste našli hned několik soch významných osobností např. Williama Shakespeara nebo Charlieho Chaplina.
Výlet druhého dne jsme zakončili v známé ulici Piccadilly. Po příjezdu na hotel nás čekal zasloužený odpočinek a pokec s kamarády.
3. den začal opět velmi brzy, protože po snídani nás opět čekala výuka anglického jazyka a po ní opět výlet do města. Tentokrát nám své brány otevřely Tate Modern – tedy muzeum moderního umění a Tate Britan – muzeum staršího britského umění od roku 1500. Potom jsme se prošli okolo řeky Temže a pak na nákupy. Ale to nebylo ten den ještě vše – ještě nás mělo se svými výhledy okouzlit obří ruské kolo zvané Londýnské oko. A potom hurá na hotel, kde nás čekala večeře. A po večeři jsme se museli už sbalit kufry a cestovní tašky, protože se pomalu blížil náš odjezd. Poslední den jsme nejprve prošli Hyde park a poté se vydali obhlédnout Buckinghamský palác – sídlo britské královské rodiny.
Následovala procházka okolo Toweru – paláce jejího veličenstva, ve kterém jsou umístěny korunovační klenoty. V Londýně jsme stačili ještě shlédnout Tower Bridge a koukli jsme se i na kostel sv. Pavla. Pak už jsme přijeli sbalení do Doveru a ve večerních hodinách jsme jeli trajektem zpátky. Zpáteční cesta trajektem už byla horší, protože jím hýbaly silné vlny. Ale nějak jsme to zvládli, a když už jsme přežili cestu lodí, museli jsme přece zvládnout i cestu autobusem domů. Doma v Týně se nám začalo stýskat, protože jsme si vzpomněli na všechno, co jsme na našem krásném zájezdu společně prožili. A stýskalo se nám i po našich nových kamarádech z Horní Stropnice.
Sabina Vlčková
